Pokec ve verších, v baru u tří slepiček Verše nemusí být dokonalé, veršujeme pro radost.

Mám i skřítky domácí,
někteří se rádi smějí,
jiní mají na práci,
aby starost přidělali,
něco někam uschovali,
někdy najdu, někdy ne,
v hledání den uplyne,
to se někdy věci dějí.

Nabídni skřítkovi vánoční štolu,
k pití podej mu vychlazenou kolu.
Zalíbí-li se mu ve vašem bytě,
bude místo tebe uklízet skrytě.
Do koutku mu dej vždycky zbytek jídla,
vážit si bude, tak dobrého bydla.

Mouka, máslo, bílé zlato,
jednou za rok neuškodí,
naráz nesním celé plato,
dám i skřítkům zahradním,
zimu jim tak usnadním,
podle stop vím, že k nám chodí.

Jiška:




Zatím tři, mám co dohánět,
nesmí se však nic přehánět!

Kolik už máš, runko, druhů?
Kolik krabic naplněných?
Možná, chtělo by to vzpruhu,
i když elán je ti vlastní,
když jsou všichni doma šťastní.
Každému dej na talířek,
nedbej tvarů, výšek, šířek,
klidně i z těch rozlomených.

No tak to Tě, runko, chválím,
i já těsto hnětu, válím,
vykrajuji, peču, zdobím,
ochutnávám, všude drobím.

Začla jsem péct včera,
neb je v akci Hera.


imagehosting

Hádanka:

Líbí se mi limerik,
protože má verše šik.
Kdo měl pleš a nosil bradku?
Prozradím vám v dalším řádku:
Byl to Té Gé Masaryk.

runka:
Dobrý nápad milá Runko,
Však tu zase vyjde slunko.
Někdy verše nejde psát,
takže nemusí se nikdo bát,
že prózou něco pokazí.
Takže pište mí drazí.

To je pravda.
Není to už, jako kdysi,
rukou píšem jen podpisy.

Dopisy už nejsou v módě,
možná je to k naší škodě,
koupit papír a vzít tužku,
napsat něco, to dá fušku,
lidi sedí vedle sebe,
ťukaj zprávu i pro Tebe,
duši to však nezahřeje,
koukat jenom do displeje,
odcizení z toho čiší,
proto stále tužkou píši.

Jiška:



Aby dopis stál jen šesták,
neber koště, ale smeták,
koště použiješ v dubnu,
bys mohla oblétnout lunu.

Já Ti tedy půjčím koště,
budem spolu zametati,
potom půjdem k naší poště,
vždyť poštovní úřednice
za dopis zas chtějí více,
koštětem jim můžem dáti.

https://tn.nova.cz/clanek/za-doruceni-do-druheho-dne-si-priplatime-posta-chysta-zdrazeni.html

Nemám ráda pěnu pivní,
jen to, co je pod ní,
nemám ráda marast zimní,
ale čistý chodník,
však zlatá cesta podzimní,
pak celý můj den ovlivní.


Animation

Líbí se vám tato
barev plná cesta?
Šperky má, i zlato,
podzimní nevěsta.

Poezie dozná změny,
říkejme jí volný verš,
je-li s láskou vytvořený,
možná s někým tady hneš.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Volný_verš

Jiška:

Tak doslova zas to neber,
trochu si to děvče přeber.
Komu to vyhovuje,
z veršů nevybočuje.
Někteří mohou psát prózou,
do veršů časem dorostou,
potom, už to půjde lépe,
budou tvořit verše lepé.
Někomu to nejde, ale
nerad dal by baru vale,
prózou může zde se bavit,
dohromady můžem slavit.
Taková je moje vize,
by nenastala zas krize.

Nebudem psát básničky,
Múzy mají dovolenou,
zůstanou z nás slepičky,
co v tom baru U runky
budou pít čaj z meduňky,
runka třeba pivo s medem
jiné chutná whisky s ledem,
všechno má své dobré stránky,
zůstanou tak veršovánky,
kapitolou uzavřenou.

Chceme-li zde něco sdělit a text nám nejde vložit do veršů, můžeme si pokecat i v próze, souhlasíte?
Anebo můžeme verše kombinovat s prózou, bude to asi legrační.

Jen ať to tak vydrží,
občas někdo nakoukne,
pak ho vítr odfoukne,
dlouho se tu nezdrží.

Ejhle, je zde Marta,
přijde celá parta?
Začíná tu býti živo,
honem si dám na to pivo,
není tady vůbec tklivo.

mardub4:

Jiška: Runka a ostatní

Zdravím vás tu milé dámy,
dovolte mi pobejt s vámi.
Koukám, koukám jako blázen,
jaká přišla posila,
veršů dobrých plný bazén!!
Dlouho jsem tu nebyla.
Zatím Jíška přibyla.
Ať je často zde ta Jíška
a ať je jí plná chýška.
Přeji dobrou noc všem paním,
posílení klidným spaním.
Zítra skoky veselé,
z každé vaší postele,
to vám přeji přátelé.

runka:

Jiško, nepodléhej depce,
dál čekej na veršotepce,
napadla nás všechny, mrcha,
přišla však od tebe sprcha,
snad se brzy vzpamatujem,
zase si zde zaveršujem.
Halóó!
Hleďte, Maruna nám fandí,
ukažte, že nejsme vadní!

runka, Jiška:
Už dlouho jsem zde nebyla, musím to napravit.
Jste skvělé, pokračujte

On ten útlum trvá všem,
už se asi nesejdem,
ráda jsem vás poznala,
snad jen víc jsem čekala.

Jiška:

Protože trvá můj útlum,
verše zde teď mají utrum.
Nejsem sama v tomto stavu,
děvčata, přijďte na kávu,
bude nám to lépe myslet,
třeba vymyslíme výlet,
popijeme trochu vína
a pak s lampou Aladina
verše budou se z nás linout,
k láhvi budeme se vinout,
pak už bude všechno fuk,
máme-li zlato, či šmuk
no a proto zkrátka,
dám vše do šuplátka,
neboť píšu blbinky,
pojďte radš na bublinky.

runce:
Tak jsi mně sem nalákala,
hodně srandy že tu bývá,
verše jsem tu tedy psala,
kde jsou všechny kamarádky,
zavolej jim, ať jsou zpátky,
neb teď se tu nudou zívá.

Tak vám nevím, jestli přežil,
bažant, který stále věřil,
že se dočká v zdraví jara.
Myslivcova puška stará
střílí pif paf, smrt se smála...
v poli s kosou vyčkávala.
Deset mužů na jednoho,
to "hrdinství" člověkovo...